Emitent se emisí dluhopisů prostřednictvím kapitálového trhu obrací na širokou veřejnost – na majitele disponibilního kapitálu, kteří jsou ochotni své peníze investovat do cenných papírů emitenta. Nákupem dluhopisových emisí (části nebo celých) emitentům poskytují bankovní úvěr. Podle účelu půjčky, jejího zajištění, druhu emitenta a dalších podmínek je možné rozlišit různé typy dluhopisů (dlužních úpisů), kterými ve svých aktivech disponují například banky.
Korporátní dluhopisy
Korporátní dluhopisy resp. obligace vydávají firmy a podniky, které jimi financují základní majetek, dlouhodobou potřebu oběžného majetku, půjčka bývá využita také ke splácení krátkodobého či dříve přijatého dlouhodobého úvěru. Není to ale nejefektivnější způsob využití nové emise obligací. Úvěry lze zajišťovat cennými papíry nebo reálnými zástavami v oblasti pozemkového dluhu.
Bankovní dluhopisy
Bankovní dluhopisy jsou dluhopisy emitované peněžními ústavy. Jsou-li bankovní obligace na kapitálovém trhu nakupovány jinými bankami, pak rovněž představují aktivní úvěrový obchod.
Komunální a státní obligace
Komunální a státní obligace vydává ústřední vláda (například centrální banka nebo ministerstvo financí), země a obce k zajištění dodatečných finančních zdrojů pro krytí rozpočtového deficitu, na vylepšení infrastruktury nebo na financování větších investičních projektů.
Pro zainteresování bank a jiných finančních investorů podniky a další emitenti začali vydávat ziskové, indexové obligace a půjčky, které mají proměnlivý úrok.
Výnos u ziskové obligace je zajištěn:
- pevným úrokem, ten ale bývá nižší než u dalších fixně úročených dluhopisů
- podílem na zisku společnosti
Cílem ziskových obligací je motivovat zájemce půjčky. Emitent chce dodatečný kapitál, ale na vlastnictví se podílet nechce. Majitel obligace věřitelem zůstává, spoluvlastníkem se však nestává.
Jinou možností ziskové obligace jsou obligace úročené jen pohyblivě podle dosaženého zisku emitenta.
Inflace
Při inflaci dochází ke znehodnocení půjčky, před nímž majitele chrání indexované obligace. Eminent je zavázán podle míry inflace navyšovat nominální hodnotu obligace. Nominálně se tím zvyšuje i úrokový výnos z obligace.
Úrok
V případě dluhopisů s pohyblivým úrokem je emitent zavázán úrok vyplácet dle aktuální úrokové sazby na peněžním a kapitálovém trhu. Toto je významné pro stabilizaci kurzu obligace a dluhopis přibližuje půjčce v úvěrovém účtu. S obligacemi, které jsou splatné na předložení, tento druh nahrazuje nutnost provádění úrokových konverzí.
Výměnné/směnitelné dluhopisy
Výměnné/směnitelné dluhopisy jsou typem korporátních obligací, jenž mohou být přeměněny na akcie. Jejich úročení bývá nižší z důvodu, že majitel kupuje dluhopisy s vyhlídkou jejich výměny za akcie. Toto ale naopak zvyšuje kurz obligace, tím pádem věřitel ztrácí na úroku a získává většinou na kurzovní úrovni.
Pozitivně na kurz obligace působí, že výměnou za akcie majitel dlužního úpisu částečně uniká riziku inflace. V emisních podmínkách obligace se individuálně stanový způsob výměny, což má na kurz obligace další vliv. Majitel může vyměnit obligace za akcie při její splatnosti nebo v předem daných a vyhlášených termínech. Z věřitele se výměnou obligací za akcie stává akcionář.
Opční dluhopisy
Opční dluhopisy (odběrní obligace) jsou blízké výměnným obligacím. Oproti výměnným obligacím zájemci tyto dluhopisy kupují, aby si zajistili právo na odběr akcií, aniž by došlo k zániku jejich úvěrového vztahu. Poměry při odběru jsou podobné poměrům u výměnných obligací.
Riskantní dluhopisy
Rizikové obligace jsou riskantní dluhopisy, které mohou emitovat podniky, které se nachází ve špatné finanční situaci a společnosti takovouto firmu přebírající. V některých případech jsou vydávány tyto dluhopisy i na financování rizikových akcí. Emisní kurz dluhopisů je mnohem nižší, než nominální hodnota, protože hlavním důvodem je opatření kapitálu k ozdravení finanční situace dlužníka.
Prioritní dluhopisy
Prioritní dluhopisy nabízí věřitelům další výhody. Především přednostní nárok věřitele na majetkový podíl v případě likvidace podniku (dlužníka). Jsou tudíž zvýhodněni proti ostatním obligacím a především ve vztahu k akcionářům. Také si mohou nárokovat výplatu podílu na zvýšení majetku společnosti při splatnosti obligace.
Prémiové obligace
Prémiové obligace jsou méně rozšířené. Lukrativní mohou být pro finanční investory, kteří mají o výnosová rizika zájem. Tyto obligace jsou méně úročené a dlužník z části úroků vytváří fond. Část obligací je pravidelně vylosována a na dluhopis připadne prémie. To přinese majiteli obligace mimořádný výnos. Majitelé ostatních obligací dostanou nižší úrok a v den maturity nominální hodnotu dluhopisu. Prémie mohou například investorovi i nahrazovat zvýšení úroků z pevně úročených dluhopisů, pokud právě na kapitálovém trhu dochází ke zvýšení úrokových sazeb.
Nulové obligace
Nulové obligace jsou dluhopisy, ze kterých nejsou úroky vypláceny průběžně. Vydávají se v emisním kurzu, který je nižší než jejich nominální hodnota. Rozdíl mezi prodejním kurzem obligace a nominální hodnotou zahrnuje úroky z úroků a akumulované úroky. Věřiteli jsou úroky zaplaceny najednou při splacení nominální hodnoty obligace. V některých zemích jsou nulové obligace označovány jako prémiové obligace.
Veškeré dluhopisy zde uvedené, jsou na jednotlivých kapitálových trzích zastoupeny v různé míře. Další druhy dluhopisů vznikly ze zájmu o inovaci úvěrových nástrojů v různých časových obdobích, situacích a místech. Některé z nich se však nerozšířily nebo neujaly a nebo mají specifickou úlohu. Tyto okrajové druhy obligací se svými vlastnostmi přibližují akciím.
Jde-li o hlavní druhy dluhopisů, v aktivech úvěrových bilancí bankovních a ostatních institucionálních investorů zaujímají významnou úlohu fixně zúročitelné dluhopisy státu, obcí, průmyslových podniků a veřejně právních ústavů.
