Bitcoin a fiskální realita: Timmer z Fidelity hodnotí další vývoj
Jurrien Timmer, ředitel Global Macro ve Fidelity Investments, analyzuje, jak změny v ekonomických podmínkách mohou ovlivnit trhy, centrální banky a budoucnost bitcoinu a zlata. V době, kdy index S&P 500 dosahuje rekordních úrovní a přetrvává fiskální nejistota, Timmer zdůrazňuje klíčové tržní faktory, které budou formovat rok 2025.
Tržní zvraty a politika Fedu
Předpokládaný trend pro rok 2025 – vyšší výnosy, silnější dolar a nadprůměrná výkonnost amerických akcií – se neočekávaně otočil. Bitcoin vede v tříměsíčních výnosech, následuje zlato, komodity a čínské akcie, zatímco dolar a státní dluhopisy zaostávají. Navzdory novým maximům indexu S&P 500 označuje Timmer současné dění za „fázi konsolidace“, kdy trh pod povrchem nevykazuje jednoznačný směr.
Federální rezervní systém pravděpodobně odloží snižování sazeb, přičemž jádrová inflace na úrovni 3,5 % tuto strategii podporuje. Timmer varuje před předčasným uvolněním měnové politiky, které v minulosti vedlo k nekontrolovatelnému růstu inflace, jak ukázaly zkušenosti z let 1966–1968. Dlouhodobé úrokové sazby podle něj ovlivní buď pokračující deficitní výdaje (zvyšující rizikové prémie), nebo fiskální restrikce (stabilizující výnosy dluhopisů).
Zlato, bitcoin a inflační dynamika
Zlato zůstává stabilním aktivem, přičemž od roku 2020 téměř dohání výnosy indexu S&P 500 při nižší volatilitě. Timmer předpokládá, že zlato může dosáhnout hranice 3 000 USD, podpořené rostoucí nabídkou peněz a klesajícími reálnými výnosy. Zmiňuje také rostoucí poptávku centrálních bank, zejména z Číny a Ruska.
Bitcoin zaznamenal prudký růst a znovu otevřel debaty o inflačních dopadech měnové politiky. Timmer však rozlišuje mezi růstem peněžní zásoby (M2) a cenovou inflací (CPI). Zatímco zlato udržuje lineární korelaci s M2, bitcoin vykazuje exponenciální vztah, což naznačuje odlišnou dynamiku.
Závěr: Přehodnocení investičních strategií
Timmer uzavírá, že bitcoinová rallye není izolovaným jevem, ale odráží širší makroekonomické a fiskální faktory. Vzhledem k nejistotám v oblasti úrokových sazeb, inflace a rostoucích fiskálních deficitů může být tradiční model 60/40 portfolia nedostačující, což by mohlo vést investory k přehodnocení alokace aktiv.
