Česká ekonomika se slabým závěrem roku

Očekávání se nenaplnila a na konci loňského roku se nijak nevylepšil výkon české ekonomiky. Celkový růst výrazně zaostal.

Podle předběžného odhadu vzrostl oproti třetímu čtvrtletí HDP jen 0,2 %. V meziročním srovnání byl růst jen o 1,7 %. V loňském roce ekonomický růst dosáhl 2,3 %. Jde o poloviční růst ve srovnání s rokem 2015.

Hlavním motorem ekonomiky je i nadále zpracovatelský průmysl, nejvíce na výrobě osobních automobilů. Stavebnictví zůstalo v recesi a jiná odvětví k růstu HDP příliš nepřispěla. Na straně poptávky nejvíce podporuje ekonomiku spotřeba domácností, která je podpořená snižující se nezaměstnaností a o mnoho rychlejším růstem mezd.

Tohle tvrzení je ale zavádějící. To, že roste průměrná mzda, ještě neznamená, že rostou mzdy obecně. Propast mezi nižší a vysokou vrstvou je hluboká a střední třída je v minimu. Tudíž je jasné, že abnormálně vysoké platy, kterých je minimum pouze hypoteticky ovlivňují růst celkových mezd. Veškerá čísla se tak jeví jako smyšlená a abnormálně zkreslená.

Na opačné straně je zde rychle rostoucí inflace, která začala postupně po částech ukrajovat z růstu takzvaných nominálních výdělků a to o dost významnější část. Vedle spotřeby je podporou růstu ekonomiky také export, který jde ruku v ruce s vývojem zpracovatelského průmyslu.

Čísla loňského roku

Loňský rok je ve znamení nízkých investic do ekonomiky. Jen krátký investiční rozmach v roce 2015 nerestartoval investiční aktivitu veřejného sektoru, i když byly finance dostupné. Soukromý sektor měl potíže s rozjezdem většího množství stavebních projektů určených zejména na bydlení. Výsledkem je na trhu dle statistik neuspokojená poptávka a pak následuje i mnohem rychlejší růst cen nemovitostí v rámci realitního trhu.

To je ale další zavádějící tvrzení, za rostoucími cenami bytů je také rozhodnutí bank omezit úvěry a dát méně výhodné podmínky. Vývoj stability finančnictví obecně značně kolísá. Na trhu je i spousta bytů a prostor, které zůstávají naopak volné a neprodejné. Stačí se rozhlédnout kolem a zaznamenat spoustu chátrajících budov, zejména tedy komerčních prostor, postavených bohužel na té nejkvalitnější úrodné půdě.

Kritický faktor

Předpoklad vývoje české ekonomiky v letošním roce je stejný či podobný vývoj tomu loňskému. Kritický faktor je nedostatečný růst investic. Jestliže si čeští investoři neuvědomí, že naši republiku si budujeme sami a nemá smysl vyvádět peníze za hranice, nebudeme na tom lépe. Začíná to u nákupu českých produktů, potravin i služeb. O dovolené na českých horách či na Máchově jezeře místo za hranicemi u moře. Pokud čeští investoři nezačnou investovat do českých projektů v jakékoliv sféře, česká ekonomika bude stále stagnovat a propadat se.

Jde i o rychlost, s jakou porostou také naše mzdy. To zase koresponduje s tím, co bylo výše napsáno. Pokud čeští zaměstnavatelé budou dávat lidem minimální mzdu a na práci budeme vozit Ukrajince, jsme sami proti sobě. To, že český člověk nepracuje za 55 Kč na hodinu je jasné, nemá ani na chleba. Umělé navyšování jakýchsi čísel ve statistikách nikam nevede.

Chybějící řemeslníci a odborníci nejen ve strojírenství

Tyto hlavní dva faktory spolu úzce souvisí. Podle zmíněných průzkumů vládne mezi firmami sice chuť investovat zejména do oblasti strojního vybavení. Zde se ale potýkají se stále větším problémem s nedostatek vhodných specializovaných pracovníků. Za tím zase stojí krátkozraké zrušení učilišť a všeobecné budování povědomí, že kdo není manažer, není nic. Dříve byl schopný řemeslník vysoce ceněný. Vysokoškolští studenti humanitních oborů jsou nám ale přece na nic. Bez řadových pracovníku nebude ani chleba ani auto, to je největší deviza a síla národa. Od veřejných investic si tedy do budoucna ale analytici příliš neslibují. Předpokladem je růst české ekonomiky přibližně o 2,4 %.

Přidejte komentář

Váš mail nebude zveřejněn


*